Akce knihovny

Asi 14 dětí z folklorního souboru Polančánek přišlo v úterý 13. prosince nazdobit vánoční stromeček do naší knihovny. Dětem to šlo celkem rychle, takže čas, který měly před koncertem Základní umělecké školy pořádaném také dnešního dne, jsme mohli věnovat zkoušce na Živý betlém. Čtením básničky "Co víme o čertovi" z knihy České vánoce Josefa Lady jsme se vrátili ještě zpátky k mikulášským tradicím, které se dodržují i v naší obci (letos chodilo 40 čertů, 2 svatí, 2 židi, 2 koníci a 4 smrtky). Pustila jsem dětem u příležitosti dnešního svátku sv. Lucie slovensky mluvenou pohádku o této světici - Vianočné rozprávanie. Perníčky ze sáčku s obrázky Josefa Lady a jiné dobroty chutnaly, některé děti si vyměnily vypůjčené knížky. Děkuji všem za hezké odpoledne s vánoční atmosférou!

Kdo přišel, dozvěděl se informace o vzniku, historii a vývoji českých bankovek a mincí.

O tom, že v r. 1892 za císaře Františka Josefa I. byla poprvé zavedena tzv. korunová měna. Také o materiálech pro výrobu mincí, o vlastnostech bankovního papíru, o důležitých ochranných prvcích současných českých bankovek nebo např. o postupu skartování neplatných bankovek, a další zajímavosti.  

No a třešničkou této besedy byl košt mladého Svatomartinského vína se zakousnutím do chleba se škvarkovou pomazánkou. Počasí ani trochu neodpovídalo datumu v kalendáři, venku dnes bylo slunečno, přes den kolem +10st.

Děkuji Petrovi H. za zajímavou přednášku, za dovoz vína a účastníkům za příjemnou atmosféru. No a za rok můžeme na Martina opět koštovat!

Třetí víkend v říjnu se každoročně tradičně konají v naší obci hody (památka posvěcení našeho kostela r. 1778). U hasičské zbrojnice se prodávají zabijačkové speciality, v jarmarečních stáncích vdolky, květinové věnce, výrobky z vlny a pod., dobroty z dýní, káva, rybízové víno, pečivo, guláš, párky, a další dobroty. Jeden stolek jsem připravila i já s nabídkou vyřazených knih. Výtěžkem bylo pár drobných, které použiju k nákupu knížek.

V programu nechyběly děti z Polančánku a pak děti obveseloval klaun Brdík.

Odpoledne se lidé téměř rozešli, ale v hospodě to v 17 hodin znovu ožilo, a při čtyřech harmonikách se hrálo do pozdních večerních hodin.

Mateřská škola má od září novou paní ředitelku, která s dětmi a kolegyní přišla na obhlídku knihovny. Dětí bylo 22, myslím půl na půl holky a kluci. Pověděli jsme si rozdíl mezi kupováním knížek v obchodě a půjčováním v knihovně. Na moji otázku, jestli dětem maminka/tatínek čte večer pohádku, byly odpovědi různé. Někomu knížky čtou, jinde tatínek zpívá, někomu mamka pustí pohádku na mobilu, někdo má k usínání barevně svítícího robota ... Zazpívali jsme si ukolébavku a přečetli si pohádku Jak sluníčko vrátilo štěňátku vodu. Pak se děti pustily do hraní, což je určitě nejmilejší činnost, a paní ředitelka dětem vypůjčila Albi tužku a knížky Kouzelného čtení.

V půl desáté pěkného letního dne přišlo 12 prvňáčků s paní učitelkou na tradiční "Pasování na čtenáře".

Děkuji za účast řediteli Základní školy, místostarostovi obce a paní kronikářce, kteří mi pomohli v pasovacích úkonech a fotografování. Krátké video vysvětlilo dětem jak se pasovali rytíři v minulosti, paní kronikářka dětem vysvětlila, jak to budeme dělat dnes my. Po přečtení připravených ukázek (a musím říct, že všem dětem šlo čtení velice dobře) přečetli také texty nepřipravené, které zvládli rovněž výborně. No a samotné pasování už jsem provedla v převleku královny, děti složily čtenářský slib a dostaly pasovací glejt. Dárkem děti dostaly od obce Valašská Polanka do tašky drobnosti a knížku Z. Pospíšilové a A. Šplíchala "Příhody veselých prvňáčků". S prvňáčky se pár týdnů sžívá holčička z Ukrajiny, které jsem rovněž předala knížku s říkadly "Nauč mě mluvit". Pak se děti rozeběhly k hostině s ovocem a sladkostmi, pohrály si hry, a co je důležité, pár z nich si odneslo knihu vypůjčenou. Děti mají své čtenářské průkazy, tak se budeme společně učit knihy půjčovat, vracet a starat se o ně tak, jak zněl jejich slib. Pěkné prázdniny všem! 

Fotky 

Poté, co si někteří druháci půjčili knížky při mé návštěvě v základní škole 19. dubna, přišla dnes celá třída, aby tyto knihy vrátili a vypůjčili jiné. Děti mi přečetly příběh Smrk a jedle z knihy Zuzajda a Jurajda, vysvětlili jsme si půjčování a také jak se o knihy starat. Závěrem byla krátká poučná video-pohádka Motýlí příběh o tom, podle čeho nemáme nebo naopak máme kamarády posuzovat.

Letos ve věku 90 let zemřel v Břeclavi Ing. Jan Hronek, syn Jana Hronka (ve Val. Polance působícího řídícího učitele), který byl jako čtrnáctiletý kluk v lednu až dubnu r. 1945 zapojen jako spojka do protifašistického odboje. Jeho rodiče - oba učitelé - byli zapojení do převádění lidí na Slovensko a do Polska. Z více zdrojů jsme si přečetli nejen o Janu Hronkovi, ale také o Františku Žákovi, Josefu Řezníčkovi, rodině Šafaříkové, Aurelii Ludwigové a dalších, kterým nebyla lhostejná okupace Československa Němci. Čest památce všem, kteří nasadili životy za ukončení šestileté války a náš mír!

Pro zlepšení nálady jsem přečetla klientům stacionáře pár básniček Fr. Žáka a povídku Hurá na bacíle z knížky Slovácko sa súdí aj nesúdí od Zdeňka Galušky.

19 dětí (předškoláci a velkáči) a 3 paní učitelky strávily dopolední hodinku v knihovně. 

Na úvod jsem dětem promítla krátké domácí video, pak jsme četli logopedickou pohádku, která obsahovala skoro v každém slově R. Děti vyzkoušely Albi knížku "Když roboti brebentí", která pomocí chytré tužky napovídá, jak špulit pusu a co dělat s jazykem a zuby při vyslovování písmen. Pak si děti prohlížely knížky, hledaly, co je zajímá, chvíli si pohrály - máme stavebnice, fotbal, skládačky, klavír a další.

Folklorní soubor Polančánek měl svůj 10. projektový den spojený s tradicí Velikonoc, a já mám radost, že jsem se mohla setkání zúčastnit.

V kulturním domě byly dětem od 3 do 10 let předvedeny na sedmi stanovištích zvyky a ukázky spojené s velikonočním obdobím. Děti pod vedením zručných dospělých mohly samy zkusit techniky

1. pletení pomlázky * 2. výrobu pomazánky * 3. pletení košíku * 4. zdobení perníčků * 5. vymalování papírových vajíček * 6. malování vyfouklých vajíček voskem a vrtáním.

Sedmé stanoviště jsem vedla já, kdy jsem dětem vysvětlila dny Pašijového týdne, jak zvony odletěly do Říma, symboly Velikonoc (kříž,voda,kočičky,oheň,hrob,beránek,vajíčko aj.).

Děti si vyzkoušely klabotání (klepání), se kterým chodili ogaři po vesnici od Velikého pátku do Bílé soboty, naučily se říkadla při otloukání vrbového proutku při výrobě píšťalky, malovaly obrázky a zkoušely hrát na flétnu.

Maminky měly pro děti upečené krásné piškotové beránky, já jsem svačinku doplnila kakaem. Požehnané svátky všem!