Akce knihovny

kniha Svět ezopských bajek

leták Historie sv. Hostýna

kniha Evžen Rošický Očima otevřenýma povídka Na Svatého Matěje, když se slunko zasměje

Zase milé, tentokrát předvánoční, setkání - při čtení, zpívání, vzpomínání a ochutnání vánočního cukroví. Četli jsme vánoční povídky a vzpomínali, co jsme jako děti zažili ve vánoční době.

Všem pohodu a zdraví v roce 2026!

9. prosinec, venku není sníh, je spíš jarní počasí s teplotou kolem 8 st C. Jen datum napovídá, že už jsme mezi druhou a třetí adventní nedělí a těšíme se na Vánoce. Nejvíce Ti nejmenší.

Návštěva celkem padesáti dětí z místní mateřské školy se dělila na tři skupiny. Předčítala jsem jim k tématu Advent, Vánoce, zima apod. nejen básničky, ale také třeba příběh Sněhulka (to byl andílek), která pomohla Janičce najít v krabici kostek ztracenou rukavičku (kniha Andílci / Lucie Stehlíková). Nebo jak si myšáček ze všeho nejvíc přál od Ježíška polštářek, který bývá plný snů (kniha Chumelení / Jiří Kahoun). Líbily se i krátké filmy Krtek a Vánoce, Pat a Mat - Vánočka nebo Vánoční pohádka o tom, jak si Ježíška každý představuje úplně jinak. Děti už umí spoustu koled, protože je čeká tradiční vánoční besídka s rodiči. A tak zazpívaly mimo jiné:

Na Vánoce dlúhé noce, nepřeletí křepelice,

hej, hej, koleda, hej koleda, koleda.

Přání: Ať mají děti pokojné dětství a jsou naplněny radostí a láskou.

Venkovní práce ubylo, a tak je čas pobesedovat. Knihovna je ideální místo na setkávání.

Dnes jsem pozvala skupinu žen, se kterými jsme dvacet let tvořily taneční a scénická vystoupení pro naše seniory (no, už i já mezi ty seniory patřím). Přečetla jsem jim z knihy Josefa Strnadla ROK POD HORAMI text o Vánocích a tím navodila atmosféru vzpomínek na zážitky z dob našeho dětství - Advent, roráty, Mikuláš, Vánoce...

Na obálce knihy se mimo jiné dočtete:

"A tak v údolí lopoty pod čistým větrným sluncem zalehne k vám z prvních stránek dětský křik a jásot a poletí s vámi z rašících větví dubna přes bublání májových potůčků, přes rozčeřené hladiny ovsů a žit až k žloutnoucímu listí podzimních zahrádek a schoulí se v závějích sněhu za komíny černých chalup."

V dnešním nádherném podzimním počasí se klientky a pečovatelky ze stacionáře vypravily na návštěvu do naší knihovny, jinak chodívám pravidelně já za nimi.

Připravila jsem čtení z publikace NAROZENI 1918 - I. DÍL (Hana Benešová / Martina Storek) - zajímavé životní příběhy a vzpomínky spoluobčanů, kteří přišli na svět ve stejném roce jako Československá republika.

Hostem byla knihovnice z Masarykovy veřejné knihovny Vsetín paní Zdenka Haplová. Donesla krabici knih, ke kterým má ona osobní vztah, ale také novinky, které stojí za to nakoupit do knihovny nebo někomu jako dárek. Uvařili jsme si voňavé bylinkové čaje z máty, mateřídoušky nebo lípy, slazené lahodným medem. Vzpomínali jsme, co jsme četli jako děti a co čteme v současnosti. Škoda jen, že beseda vyšla na hezký podzimní den, jinak by asi přišlo více posluchačů. Na dědině je totiž práce při pěkném počasí až nad hlavu, zvláště když mu předchází deštivý týden.

Dnes jsme si přečetli úryvek z knížky Ondřeje Sekory Ferda Mravenec o tom, jak Ferda neměl deštník, a pan Hlemýžď se na něj zlobil.

Dětem se líbil nejen živý pavouk křižák v pozorovací nádobce s lupou, ale hlavně rodinka hlemýžďů, které doma chovám. Děti si mohli šneky okoupat, přenášet, pozorovat přes sklíčko jak papají, posunují se po nožičce a vystrkují tykadla. Bavilo je to tak, že jsme nakonec změnili plán a vůbec nešli ven hledat mravence...

Toto setkání dopadlo neplánovaně:

já knihovnice se ocitla v nemocnici, stačila jsem jen skupině maminek S knížkou do života dát zprávu o zrušení akce přes Messenger. Pár maminek si s dětmi zašlo pohrát do klubovny Stonožka, všichni mne na dálku podporovali. Díky všem! A na šneky, co chovám doma a měli jít na čtení s námi, se ještě podíváme!